V tomhle bytě bydlíme teprve od půlky února, což je čtyři a půl měsíce, a už utíkáme zase pryč.
Prostředí je tu sice pěkné, pěkný a velký je i byt ale to je asi tak všechno. Sousedi jsou nic moc, když jdu domů ani se netěším a mám strach nějakého potkat. A to i když venčím psa. Navíc mají kolem baráku udělané záhonky a tak nějak jim nedochází, že nám tím pádem vlhne byt. V ložnici bojujeme už s plísní a i když byťák slíbil, že to okope a zatěsní, stále se nic neděje. K tomu přišlo vyučtování za vodu z předchozího bytu, který byl taky městský, my se málem vyvrátili. No, mohli jsme mít za to televizi... A tak se bojíme, co by přišlo s vyučtováním tohodle bytu, který je třikrát tak větší a vše je tady na elektřinu. Topení, voda, prostě vše. Je strašně drahý na provoz.
A tak jsme se rozhodli jinam, od července už budeme bydlet v novém. Snad už všechno budeme v pohodě a nějak se srovnáme jak finančně tak i s bydlením. Budeme v podnájmu, kde jsem vyrůstala. O dvě patra víš budu mít taťku. Což bude fajn až budou děti. Sousedy tam taky všechny znám, takže by to mělo být v pohodě.
Tenhle byt mi přijde, že všechno rozházel. Já nejsem v pohodě ani pes. Začal štěkat, když je sám doma. Já jsem z toho nervózní a cítím nepřátelskou atmosféru. Ta tu byla ale už od začátku, než pes začal štěkat. Já si myslím, že to cítí a má strach, tak volá o pomoc, když doma nikdo není.
Snad se to novým bytem srovná a vytvoříme společně krásnou klidnou harmonii.
Přeji krásný den!
xoxo Milly
